Prvními obyvateli Norska byli Vikingové, kteří zde žili již od konce doby železné. Růst populace a nedostatek půdy vedl k loupežným výpravám. V 9. století Vikingové osídlili Faerské ostrovy, Orkneje a Island. Roku 985 založili první osady v Grónsku. Jméno dali Norsku zřejmě staří Gótové nebo Dáni a znamenalo v jejich jazyce „cesta na sever“. V historickém záznamu vyprávění vikinského náčelníka Ottara anglickému králi Alfrédovi zhruba v roce 880 n. l. je dnešní území Norska nazýváno Norðvegr. Teprve ve 14. století se začaly používat formy jména země Noreg(h)e, Norig(h)e, Norg(h)e nebo Norie. Oficiální název Noreg v jazyce nynorsk byl přijat teprve po jazykové reformě z roku 1938, zatímco název Norge v jazykové verzi bokmål je používán zhruba již od roku 1450.
Norsko bylo dlouhou dobu spojeno s Dánskem. Norsko roku 1380 vstoupilo do personální unie s Dánskem. Spolu s ním vstoupilo roku 1397 do Kalmarské unie. Po zániku Kalmarské unie zůstalo Norsko spojeno s Dánskem. Dánsko o Norsko přišlo, protože bojovalo po boku Napoleona proti koalici, ve které bylo Švédsko, a to požadovalo území Norska. Než Norsko vstoupilo do personální unie se Švédskem vyhlásilo roku 1814 svoji nezávislost. Ta nebyla uznána.
Moderní Norsko vzniklo roku 1905 kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. Za první světové války bylo Norsko neutrální. V roce 1940 bylo Norsko přepadeno Německem a přes odpor (o významný přístav Narvik na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V Norsku se zmocnil vlády kolaborant Vidkun Quisling. Země byla okupována až do roku 1945. Po válce Norsko vstoupilo do NATO.
Norsko je právem považováno za jednu z rybářsky a turisticky nejatraktivnějších zemí Evropy. V norských jezerech se loví trofejní štiky a okouni, pstruhové a lipanové řeky se dají počítat na stovky, lososí pooly patří k nejdražším na světě a pobřeží Norska od Bergenu po Nordkapp je stále oblíbenějším cílem příznivců mořské rybařiny ze všech koutů naší planety.
Většina norských rybářů se na řekách a jezerech věnuje přívlači nebo muškaření. Na některých tekoucích vodách je povoleno výhradně muškaření. Plavaná, položená a lov ryb na přírodní nástrahy jsou způsoby rybolovu povolené na většině jezer, ale jen na některých řekách.
Nejčastěji používané způsoby rybolovu na norském pobřeží jsou přívlač, vertikální přívlač, lov na přírodní nástrahy a pilkrování, které spočívá ve zdvihání a spouštění nástrah.
V případě, že cestujete do Norska poprvé, doporučujeme důkladně prostudovat tyto stránky včetně uvedených odkazů nebo přípravu podle knihy nakladatelství Fraus – „průvodce sportovního rybáře – NORSKO".
Rybářské lístky a povolenky
Na moři a ve fjordech nepotřebujete při lovu ryb na udici žádnou povolenku ani rybářský lístek.
Pro lov lososů, mořských pstruhů a tažných sivenů na řekách a jezerech si musíte zakoupit on-line státní rybářský lístek (Fiskeravgiftskort), který stojí 235 NOK / osobu (nebo 375 NOK / rodinu) na celý rok. Lístek by měl být k dostání rovněž na poštách.
Na všech řekách a jezerech je dále vyžadována místní povolenka k lovu ryb. Platnost povolenky je vždy omezena časově (jednodenní nebo týdenní nebo celoroční) a platí pouze na jeden konkrétní revír. Velikost revíru může být od několika set metrového úseku řeky až po oblast stovek kilometrů čtverečních s mnoha řekami a jezery. Ceny povolenek se pohybují od několika norských korun do několika stovek norských korun na den (podle typu vody, rybí obsádky a sezóny). Povolenky prodávají správci revírů, místní rybářské obchody, kempy nebo některé hotely. Ne na všechny revíry je možné povolenku zakoupit - někteří majitelé/správci vod povolenky vůbec neprodávají nebo je prodávají pouze jako součást dalších služeb (rybářského průvodce, ubytování apod).
Povolenku pro lov lososů, mořských pstruhů a tažných sivenů můžete získat pouze po předložení celoročního státního rybářského lístku (viz výše).
Předpisy
V Norsku neexistují jednotné rybářské předpisy pro všechny sladkovodní revíry. Předpisy se liší revír od revíru a správci revírů je mohou v průběhu sezóny měnit. Na jezerech a řekách s výskytem štik a okounů jsou obvykle předpisy mírné a jednoduché, ale na některých pstruhových a především lososích řekách jsou pravidla rybolovu velmi komplikovaná a přísná.
Informace získáte při rezervaci rybářského pobytu nebo od správce revíru.
Zahraniční návštěvníci Norska mohou rybařit pouze na udici (nikoli do sítí), ulovené ryby si mohou ponechat pouze pro vlastní potřebu, nesmějí je prodávat.
Pro lov ryb udicí na norském pobřeží nejsou zavedeny žádné doby hájení, ale rybář musí respektovat zákonem stanovené minimální lovné míry. Lovné míry nejčastěji lovených mořských druhů ryb jsou:
- treska obecná 47 cm
- treska tmavá 45 cm
- treska jednoskvrnná 44 cm
- platýs obecný - halibut 80 cm
- ostatní druhy platýsů 29 cm
- žralok ostroun 70 cm
- mořský ďas 60 cm
- okouník 32 cm
- makrela 30 cm
- pstruh ob. mořský 35 cm
- siven alpský 35 cm
Přesné znění zákona a minimální lovné míry naleznete na norských internetových stránkách Lovdata.
Od roku 2006 platí omezení pro vývoz ryb z Norska: vývozní kvóta pro sportovní a rekreační rybolov je stanovena na nejvýše 15 kg ryb nebo rybích produktů na osobu. Kromě tohoto množství si každý rybář může z Norska odvézt jednu trofejní rybu.
Kvóta platí na celé / vykuchané ryby nebo zpracované produkty, jakými jsou například filety. Nevztahuje se na ryby ulovené v řekách a jezerech a na ryby prokazatelně zakoupené v registrovaném obchodu.
V průběhu rybaření dodržujte bezpečnou vzdálenost nejméně 150 m od sádek a rybochovných zařízení.
Při rybolovu z loděk musí mít osoby na lodi plovací vesty viz menu "rybářské lodě".
Řidiči lodí s datem narození 1.1.1980 nebo mladší musí v Norsku k řízení lodí delších než 8 metrů nebo vybavených motory o výkonu nad 25 HP být držiteli mezinárodně platného oprávnění k řízení motorových lodí příslušných parametrů (kapitánský průkaz).
Dovoz ryb z Norska do zemí EU
Zpráva Komise Evropského Společenství ze dne 5. března 2009 o dovozu výrobků živočišného původu pro osobní spotřebu do zemí Evropského Společenství, kterou se upravuje zpráva číslo 136/2004
Evropské Společenství - Komise č. 206/2009 (EU ABl. Nr. L 77, 24.03.2009, S. 1):
4. Omezené množství výrobků z ryb pro osobní spotřebu
Je povoleno dovézt do EU pro osobní spotřebu omezené množství rybích výrobků (např. čerstvých, sušených, vařených, uzených nebo jinak upravených ryb), jestliže jsou splněny tyto podmínky:
- čerstvé ryby musí být vykuchány a
- hmotnost výrobků z ryb nepřekročí 20 kg.
Ale pozor: zároveň musíte respektovat i norské předpisy, které povolují sportovnímu rybáři vyvézt z Norska nejvýše jednu trofejní rybu a 15 kg mořských ryb nebo výrobků z nich.